Vousatá zpěvačka ala Ionescovo drama

pondělí 19. květen 2014 17:13

Nad lokálem, kdesi v samém srdci Evropy, se vznáší hustý dým. Venku je jaro, ale hustě prší. Uvnitř je obsazen pouze jeden stůl, který je pod bedlivým dohledem hospodského. Ten sleduje, zda- li už některý z hostů dopil, nebo neráčí si něco nového přát. Po chvíli si dá znuděně ruku pod bradu a pozoruje masařku, která odkudsi do jeho hospody vlétla. Občas očima "odbíhá" k hodinám. U stolu však v té době probíhá živá diskuse.

První pán: „Souhlasíte s tím, že jde o produkt morálního úpadku západních hodnot?

Druhý pán: „V těchto dobách jsme svědky úpadku celé západní civilizace.“

Třetí pán: „Pánové, berme v potaz, že to byla televizní show a jejím posláním bylo lidi bavit.“

První pán: „Vzpomeňme na Řím, mysleme na Řím.“

Čtvrtý pán: „A slyšel z vás někdo tu osobu zpívat?“

Druhý pán: „Celý západní svět teď prochází krizí a nejenom tou morální.“

První pán: „Úpadek morálních hodnot jest počátkem úpadku celé civilizace.“

Třetí pán: „Je zvláštní, že na pořad založený na tom, zavřít pár lidí do vily a sledovat jejich intimní život, zpočátku vadil, ale kolik diváků jej za tu dobu shlédlo a kolik z nich o něm živě diskutovalo. Není tudíž i v tomto odsuzujícím postoji něco pokryteckého?“

Druhý pán: „Lidé zažili už mnohé morové rány a ze všeho se vylízali, doufejme, že i tohle nějak přežijí.“

Čtvrtý pán: „Hodnoťme prosím schopnosti člověka a ne to, jak vypadá.“

První pán: „Zkažená a amorální západní civilizace! To jsme to dopracovali.“

Druhý pán: „Je třeba navrátit se k původním křesťanským hodnotám a plodům evropského myšlení.

Čtvrtý pán: „Obávám se, že někteří jedinci se už nedovedou ve své odsuzující kritice všeho a všech odpoutat od zažitých stereotypů. Jen skutečně hluboké myšlení je schopné se nad tyto stereotypy povznést.“

Třetí pán: „Ach ti zatvrzelí zastánci morálních hodnot, kteří si uzurpují právo mluvit jménem ostatních. Kdybychom jen nahlédli do jejich životů, možná bychom byli překvapeni jejich nectností. Není ten postoj pohoršeného ctihodného občana jenom maskou, mající skrýt nedostatky moralistovy? Neodvádí se tím pozornost od vlastních nedokonalých životů?

První pán: (usrkne si z napěněného džbánku) „Nejhorší je ten pocit bezmoci. Západní svět se žene do zkázy a nelze s tím nic dělat. Je třeba jen proti tomu bojovat vlastním životem

Čtvrtý pán: (hřbetem dlaně odežene mouchu).

První pán: „Kam jen to všechno směřuje?“

Druhý pán: „Kam se ten svět řítí.“

Třetí pán: „Může nám být lépe, budeme- li se starat jen o své životy a ne o životy těch druhých. Jenom za svůj život můžeme přijímat odpovědnost. Kolik máme v životě rádců, kteří nám radí, jak správně žít, ale sotva uděláme- li chybu, díky jejim radám, ti rádci se náhle rozplynou jako pára a důsledky jsou na našich bedrech .“

Čtvrtý pán: „Život je jako umění, musí se umět žít.“

Náhle jsou hosté přerušeni hostinským. Je konec otvírací doby. Hostinský sklidí ze stolu sklenice, které narychlo opláchne. Hosté se zvednou od stolu, vyjdou ven a rozejdou se každý do svých domovů. Hostinský vysype popelník. Mokrým hadrem přejede pípu. Po chvíli se celý lokál ponoří do tmy a ticha, jen občas přerušovaného bzučící mouchou.

 

 

 

Pavel Lopušník

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Pavel Lopušník

Pavel Lopušník

Eseje, úvahy a fejetony o zdánlivě obyčejných věcech kolem nás.

Student žurnalistiky a filozof. Motto: "Komu se nelíbí za moje na mým, ať sobě vystaví lepěji na svým" (nápis na poděbradské Obereignerově vile)

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.